Před několika lety jsem ještě virtualizaci moc nevěřil. Tehdejší řešení byla pomalá, a navíc mi nebylo jasné k čemu to může být dobré, když je běžné PC vytížené i tou jednou aplikací, se kterou uživatel pracuje.
Doba pokročila. Běžný HW má výkonu na rozdávání, při práci je obvykle vytížení velmi nízké a typicky, bohužel, je používané pouze jedno jádro.
Dnes virtualizaci už beru jako naprosto běžnou součást každodenní práce. A není to dáno jen tím, že mnoho serverů, které spravuji pro zaměstnavatele, jsou právě na virtuální mašině. Ani doma asi nikdo nemá dva, tři stroje navíc na vyzkoušení další operačních systémů, takhle při vydání další verze třebas OpenSolarisu si vytvořím další vm a rovnou nainstaluji. Netřeba řešit HW, je to dostatečně rychlé a kompatibilní.
Virtualizace serverů je kapitola sama pro sebe. HW je tak výkonný, že jej jeden typický webserver zpravidla jen těžko vytíží, takže lze takto ušetřit prostředky na HW, místo v housingu a elektřinu. Na jeden hardwarový stroj lze umístit typicky až 16 vm serverů. Navíc není ani problém přidat výkon pouhým přidáním nového fyzického stroje. Ty virtuální už se podle potřeby výkonu za běhu přesunou.
Na domácím servříku nic takového nepotřebuji, stačí mi VMWare Server 2.0. Kámoš chtěl tuhle zařídit FTP. Po neúspěšném přesvědčování, že SCP by bylo daleko vhodnější jsem mu vytvořil virtuálku se službou FTP. Když to někdo crackne, najde tam pouze jeho data (která už stejně má, protože to chodí nešifrované) a jinak téměř defaultní CentOS. Na ostrém stroji bych mu nemohl vyjít vstříc, FTP tam provozovat nehodlám.
Krom tohoto vm-ftp stroje tam ještě běží testovací centos. Tam si testuju nové programy a postupy. Když něco zbořím, nic se neděje. Jednak je to testing, ale hlavně pomocí snapshostů ten stroj můžu velmi rychle dostat do původního stavu.
A co vy? Používáte doma nějakou virtualizaci? Za jakým účelem?