Vim používám jako hlavní a pokud to jde, tak jediný editor textů. Používám jej skutečně k editaci textů a ne pro řízení jaderného reaktoru pod mým domem, takže můj .vimrc
má jen několik řádků (na rozdíl od některých, kde to jde do kB). Ale třeba se budou někomu hodit.
vim: doplňky a nastavení
Užitečný doplněk shellu: bash-git-prompt
Pokud používáte Git, oceníte doplněk shellu (zde konkrétně bash) bash-git-prompt. Jednoduše (pomocí barev a jednoduchých symbolů) zobrazuje stav repositáře, počet změněných souborů, počet nových souborů, počet souborů připravených ke commitu, aktuální větev, commity připravené k push a také vzdálené změny, tedy upozornění na vhodné provedení fetch nebo pull. Velmi užitečné je také zobrazení návratového kódu naposledy spuštěného příkazu.
Instalace a nastavení, viz repositář projektu.
Sdílení UPS po síti pomocí apcupsd
Krátký návod na nastavení sdílení ups (APC Smart UPS) po síti mezi Debianem a FreeBSD. Návod je samozřejmě platný i pro čistě linuxové stroje, z FreeBSD je zde jen instalace software.
nspawn + btrfs
V tomto článku si ukážeme vytvoření nspawn kontejneru na BTRFS, minimální instalaci OS Debian Jessie a připojení do sítě. Článek předpokládá základní znalost systemd, btrfs a síťování a má sloužit jako odpíchnutí pro další studium.
Kontejner aneb úvod z rychlíku
Kontejner je virtualizační technologie pro běh OS nebo skupiny procesů. Vedle emulace, plné virtualizace a paravirtualizace se jedná o další formu virtualizace.
Každá forma virtualizace má svá pro a proti. Emulace dokáže emulovat široké množství HW platforem, ale je také nejpomalejší. Plná virtualizace má dnes podporu (nejen) v CPU, což ale také znamená, že OS musí být pro tento CPU a HW připraven (nelze provozovat OS pro jinou hw platformu). Kontejner je „jen“ oddělená skupina procesů (od init po celý strom procesů), které jsou sice do určité míry odděleny, ale běží všechny na společném jádře hostitelského systému. Což také znamená, že není možné v kontejneru pouštět jiný OS tak jak třeba na plné virtualizaci, ani není možné testovat jiná jádra.
(Skoro) každý OS nabízí nějakou formu kontejnerů, Linux nám už pár let nabízí LXC, na BSD je k disposici např. Jail. Je jich samozřejmě mnohem víc.
Oprava kabelu u sluchátek BD DT990 PRO
Moje HiFi sluchátka DT990 Pro začala ztrácet kontakt s realitou, či přesněji se sluchátkovým zesilovačem. Na vině byl zlomený kabel někde u přívodu do levé mušle.
FarbFeld vs. PNG
Před časem vyšla zprávička o novém a poněkud poťouchlém grafickém formátu FarbFeld projektu Suckless. Vývojáři slibují jednoduchý formát (ostatně definice je: 8B Magic „farbfeld“, 2B width, 2B height a následuje pole záznamů [2B2B2B2B] na pixel (RGBA) po řádcích. Toť vše. Neřeší se barevný prostor (prostě natvrdo ProPhoto RGB), neřeší se další metadata, zkrátka nic.
Ohlédnutí za rokem 2015
Před 2 lety jsem napsal souhrn služeb, které používám, dnes na to navážeme přehledem nových technologií, které jsem přijal za své v roce minulém.
YouTube V – Na dlouhé zimní večery
V tomto díle představím několik českých youtube kanálů zaměřených zejména na vědu (a to hlavně přírodní).
SquashFS, aneb proč jsem neznal xz
Pod články o proudové komprimaci exportovaných dat a vytváření komprimovaného obrazu disku se rozvinula přínosná diskuse (díky za ni), kde několik lidí (a to i na G+ a FB) zmiňovalo program xz. Ačkoliv o tomto nástroji vím, přiznávám, nebral jsem jej příliš v patrnost a určitě nepatří programům, které běžně používám (možná tedy začnu). Chtěl bych vysvětlit proč.
Vytvoření komprimovaného obrazu disku
Včera jsem psal o rychlosti dostupných komprimátorů a o tom, že komprimátor lzop lze s výhodou použít při přenosu dat přes síť. Dnes se pojďme podívat na použití lzopu při zálohování disku a vytváření jeho (komprimovaného) image.
A to s velkou výhodou v případě, pokud zálohujeme ssd.