Česká republika stojí před branami Evropské unie. Můžeme souhlasit, můžeme nadávat, je to prostě tak. Jsme před branami, budeme i za nimi? Konečně po 13 letech tzv. demokracie si sami rozhodneme o vlastní budoucnosti? Vláda nechce, a asi ani nemůže, o takto důležitém kroku rozhodovat sama. Jsou občané schopni něco takového rozhodnout bez pomoci?
Česko je zřejmě národen géniů,
k této myšlence jsem dospěl po zhlédnutí sestřihu záznamů z několika průzkumů veřejného mínění. Úmyslně jsem si vybral průzkumy týkající se odborných otázek. Nešlo mi ani tak o správnosti odpovědí, jako o rychlost s jakou byla daná otázka zodpovězema. Odpovědi typu nevím jsou neméně zajímavým ukazatelem.
Čas přemýšlení nad položenou otázkou nepřesáhl 10s a odpovědí typu nevím v podstatě nikdy nepřesáhl 7%. Co ta čísla vlastně znamenají? Rychlost odpovědi nemusí znamenat v podstatě nic. Prostě mi někdo položí otázku a já si v hlavě vzpomenu, co jsem vymyslel, když jsem nad tím kdysi přemýšel. Zkusme si převést údaj počtu odpovědí nevím. To vlastně znamená, že 93% populace rozumí dané otázce, dokáže si obhájit svou odpověď a ví přesně co znamená pro celý národ Pokud si oba udaje spojíme v jeden, velice snadno dojdeme k závěru, že pro 93% české populace není větší problém najít za 10 sekund odpověď na cokoliv. Češi tedy zřejmě vytvářejí nejchytřejší národ na světě a jako takoví se v podstatě právem cítíme být utlačováni, hned ze strany Německa a Rakouska, jindy ze strany EU. Asi do této země nepatřím, odpověd na tak triviální otázku jakou je: „potřebuje Česko další jaderné elektrárny?“, nedokáži nalézt do deseti sekund. Hluboce si vážím těch lidí, kteří během sekundy dokáží analyzovat spotřebu energie na desítky let dopředu, promyslet ostatní varianty výroby energie a spousty dalších věcí o kterých prostě NEVÍM.