Při úklidu na starém bydlišti jsem našel svůj první fotoaparát, který jsem od rodičů dostal někdy v 7 letech, tedy v roce 1988. Jedná se o Zenit-E s objektivem Helios 44-2 (f/2 58mm). Je stále funkční, ovšem exteriér dost utpěl nejprve máminy a hlavně moje první krůčky s fotografií.
Máme kontakt na pána z přerovska, který tyhle krasavce opravuje jak na běžícím pásu. To jen kdybys ho chtěl zase v kondici.
Zatím jsem si objednal redukci M42 – Canon EF-S ať tím sklíčkem po nějakých 20 letech opět protáhnu obrázek. Potom se uvidí. jestli se uvidí :-).
když má člověk kliku, tak z Heliosu 44-2 lezou megaluxusní fotky. jenom to ohnisko na canoním cropu – 93mm – je takový … no … ;).
PS, když už jsme u toho, muj novej přírůstek: Konica Minolta AF 17-35/2.8-4 (D)
Takový teleobjektivní :-)
Pěkný. Hele, to opravdu bylo takové bezvětří, že na několika sekundovou exposici (při ISO 50 a f/22) se ti ta tráva ani nepohla?
http://david.asimov.cz/2013-03-10-testing-minolta-af-17-35-ilford-pan-f-plus-50/Scan-130310-0014_f22.jpg
mám pocit že jsem to dokonce fotil jako ISO40 (taková kompenzace pro demenci minoltího expozimetru). ale ano, bylo takřka dokonalé bezvětří.
Pingback: První světlo po čtvrt století | Heronovo