Po dvou letech vlády Vladimíra Špidly, kdy tři programově nesourodé strany drželo pohromadě Bůh ví co, se pod tíhou totální prohry ve volbách do EP, premiér vzdává svých dvou nejvyšších funkcí (předsednictví vlády i ČSSD). Poďme si nyní rozebrat všechny dostupné varianty a zamysleme se, co by přinesly České republice.
Menšinová vláda ČSSD s podporou KSČM zřejmě naštěstí nepadá v úvahu. ČSSD by porušila své bohumínské usnesení, ve kterém praví, že s KSČM nikdy nic. Navíc, žádná z dalších parlamentních stran by takovou vládu nepodpořila. Česká republika by v tomto případě utrpěla ze všech nabízených variant nejvíce, protože by to znamenalo zastavení všech reforem a možná by i KSČM prosadila zvýšení sociálních dávek atd. což by státní pokladně moc nepomohlo.
Koalice ČSSD + KDU/ČSL by také neměla ve sněmovně většinu, takže by dost těžko prosazovala jakékoliv reformy ze svého programového usnesení. V tomto případě by ČSSD měla mnohem větší zájem zvýšit dost pošramocenou reputaci u svých voličů, takže reformy by byly odsunuty na dobu neurčitou někdy po volbách v roce 2006. Státní pokladna by zůstala v tom zbědovaném stavu jako teď, ale je tu šance, že by se příliš zvyšovalo tempo zadlužování.
US/DEU je tak malou stranou, že jakákoliv koalice by postrádala smysl. Po předčasných volbách zcela jistě zmizí z parlamentu a tím z velké politické scény. A, jak se ukázalo za poslední dva roky, je koalice s ní dost nebezpečná pro jakoukoliv velkou stranu, protože s osmi poslanci ve 101 většině to byla právě US/DEU, kdo Špidlově vládě působil největší problémy. US/DEU má, podle mého názoru, docela zajímavé ekonomické názory, které se svou myšlenkou blíží ODS.
Vláda ČSSD s podporou ODS (opoziční smlouva druhé verse), nepřichází podle ODS v úvahu a je to podle mě dobře. ODS by si hodně pošramotila v těchto dnech vynikající reputaci u voličů a ČSSD by propadla do hlubin zapomnění. Kdo by z této varianty těžil, by byla KSČM, protože znechucení voliči ČSSD v podstatě jinou možnost nemají (což se potvrdilo i při volbách do EP). Vzhledem k tomu, že ODS by držela vládu pod krkem (tak jak to svého času dělala Zemanově vládě), ČSSD by nemohla tak nehorázně utrácet naše peníze, což by státní kasa uvítala.
Možná nejpravděpodobnější variantou je vypsání předčasných voleb. V těchto volbách by z přehledem vyhrála ODS, ovšem docela velký počet křesel by získala KSČM se svým nulovým koaličním potenciálem. Jak by si s tímto problémem poradil Mirek Topolánek se můžeme jen dohadovat. Z ekonomického hlediska je to řešení nejlepší, prosazení nízké jednotné daně je vynikající krok jak součastně zjednodušit nepřehledné daňové zákony a nastartovat ekonomický růst (kdo má pochybnosti, nechť se podívá na ekonomické výsledky Slovenské republiky). Tlustého sociální návrhy by poprvé od roku 1989 motivovaly pracovat a po razantním snížení ceny práce by zdecimovaná střední podnikatelská vrstva dostala nový impuls a míra nezaměstnanosti by šla dolů. Podle mého názoru by na těchto reformách vydělala celá republika jako celek, ale především pro ty z nás, kteří nechceme být závislí na státu, ale kteří máme naopak snahu postavit se na vlastní nohy a na stát v klidu zapomenout.
Ještě je tu varianta dočasné úřednické vlády (typu vlády pana Tošovského), která by řídila zemi do předčasných voleb, nebo do řádných voleb v roce 2006. Je ovšem naivní si optimisticky představovat, že taková vláda by dokončila rozběhnuté reformy započaté Špidlovou vládou. Taková varianta by totiž znamenala, že vláda, která by se neopírala o žádnou vůli voličů, by konala velmi nepopulární opatření. Ovšem nutno podotknout, že v podstatě každé politické straně by se to velmi hodilo do krámu. Nestranická vláda úředníků by dokončila práci, do které se žádné straně nechce a přitom by se nemusela neustále obávat nepřízně voličů a vláda, která by pak nastoupila po řádných volbách, by mohla jen dopilovávat drobné nuance ve finanční oblasti.
Jak vlastně vypadá česká politická scéna a která součastná parlamentní strana (ODS, ČSSD, KSČM, KDU/ČSL, US/DEU) je vhodná pro jaké skupiny voličů? Extrémně pravicově založení občané nemají z těchto stran na výběr, musejí vybírat mimoparlamentní stranu. Pravicově liberálně založení lidé mají volbu jednoduchou — ODS. Lidé klonící se k ekonomicky rozumné a přesto sociálně vlídné politice mohou volit KDU/ČSL (zde si neodpustím osobní poznámku, tato strana dokázala, že může být ve vládě v podstatě s kýmkoliv, od komunistů až po ODS a zcela zneužívá křesťanských myšlenek ke své politice a, což je pro mě osobně nejdůležitější, odmítá jakýkoliv zákon upravující vztah dvou lidí stejného pohlaví — z těchto osobních důvodu bych KDU/ČSL rád viděl mimo parlament České republiky). Lidé sociálně smýšlející mají dobrou volbu — ČSSD (vím, že toto tvrzení může v těchto dnech vypadat jako vtip, ale podle mě (i když nejsem jejím voličem), je ČSSD opravdu dobrou stranou na levé straně politického spektra. Lidé, kteří by rádi volili pravici, ale z osobních důvodů odmítají ODS, volí US/DEU. No a pro radikální levicové (extremisty) je v parlamentu KSČM.