AMD Ryzen R7 1700

Stejně jako loni nebylo nad čím přemýšlet při upgrade desktopové grafiky, letos není nad čím přemýšlet při upgrade procesoru. Výměna procesoru je ovšem drobátko náročnější. V dnešní fotoreportáži si představíme Ryzen R7, desku Asus a nějaké paměti.

Důvody pro upgrade

Původní desktop mi více než bohatě postačoval. Fakticky neexistovala aplikace nebo hra, která by přesahovala možnosti FX8350 / 32GB RAM. Samozřejmě, neustále se najdou programy, jejichž činnost zkrátka trvá. Encódování videa v HandBrake, render v PovRAY, export fotek v LightRoomu. Na tyto věci budeme čekat stále. Někdy je fajn čekat o něco méně – třeba úprava rawu by měla být ideálně realtime.

Dalším důvodem pro update byla nutnost update stroje s FreeBSD. Za ten rok už jsem na něj hodil větší než malé množství služeb a ta i3 540 + 12GB RAM (které jsem se chtěl už před lety kompletně zbavit, darovat za odvoz), prostě nestačí.

Takže jsem přemýšlel, zda upgradovat bsd nebo rovnou všechno. A právě do toho přemýšlení přišel Ryzen. Nebylo co řešit, já jsem dostal ryzen, BSD dostalo FXko. Oba jsme spokojení.

Nový procesor

Procesor je tedy jasný: AMD R7 1700. Proč zrovna tento? V nabídce 16 threads jsou 1800X, 1700X a 1700. X značí podporu přetaktování, resp. procesor by mělo jít přetaktovat o něco lépe, než bez Xka (díky Ondro za upřesnění). Já neprovozuju tento sport, vše je v defaultu. Nedává tedy smysl si připlácet více méně za placebo. O R5 tedy 12thread nebo 8threads jsem ani neuvažoval. Následující graf shrnuje cenu za výkon u jednotlivých procesorů na trhu (v době koupě):

Oranžově osmijádra, tmavěmodře šestijádra, světle modře čtyřjádra. Nejlepší cenu za výkon má R5 1600. To je podle mě velmi rozumná volba pro lidi, pro které není až tak důležitý maximální výkon, ale stále chtějí slušný výkon za rozumnou cenu. Čtyřjádra se podle mě nevyplatí vůbec. Výkon nic moc, cena taky nic moc.

Z osmijader je jednoznačnou volbou právě R7 1700. Netaktuju, takže 1700X je nesmysl a u 1800X se platí příliš velký bonus za nejvýkonnější CPU v nabídce.

Nová deska

Vybrat desku byl problém. Chtěl jsem něco alespoň s 6xSATA porty, 4 moduly RAM, slušnou síťovkou (problém), a celkově „normálním“ osazením čipů. Žádnou exotiku, síťovku s vlastní inteligencí a jižním můstkem ke kterému se musíte modlit.

Nakonec, a více méně na radu někoho na ABCLinuxu, jsem vybral Asus Prime B350 Plus. Asus je (byl) pro mě přehypovaný výrobce více méně nic moc komponent, nevěnoval jsem mu velkou váhu. Nakonec jsem spokojen.

Zvukovka v linuxu

Někdo říkal, že mu v linuxu (Debian Stretch, poslední jádro 4.9) nefunguje zvukovka. Není to pravda, vše funguje. O zvuk se stará starý (dobrý) Realtek, tentokrát v provedení ALC887. Neexistuje důvod, aby to nefungovalo, tohle se osazuje roky na všechny desky.

Realtek ALC887

V linuxu se to tváří jako Alsa device HD Audio (prostě obecná zvukovka). Funguje, zvučí to, od lepšího zvuku máme externí dacy.

Síťovka je prostě realtek, to tak je. Funguje, kdyby zlobila, tak tam dám intelku do PCI-E. Jako poslední roky.

Jo a ten LANGuard znamená jen tolik, že pod tím je klasické oddělovací trafíčko s odolností proti přepětí, které se na normální síťovky osazuje od nepaměti. Prostě marketing. Vůbec se ta deska ráda chlubí věcmi, které jsou tak nějak normální.

Nová paměť

Paměti jsem vybíral podle kompatibility listu a dostupnosti v krámě. Nakonec KingStone HyperX 2400.

Velikost 32GB. Vzhledem k cenám, které jsou poněkud přitroublé, tak jen 32GB. V roce 2013 jsem měl 32GB DDR3 za poloviční cenu. Co k tomu dodat…

Snad jen tolik, že se hovořilo o problémech Ryzenu a rychlejších pamětech. Tyto jedou od osazení prostě na 2400MHz, bez problémů. Ale ono je to stejně jedno, protože nejvyšší takt DDR4 je 2133. Všechno nad to je XMP apod. Fakt nemá smysl se honit za vyššími rychlostmi, nárůst výkonu vůbec neodpovídá ceně (něco jako o 5% vyšší výkon ve vybraných testech, o 30% vyšší cena). Není potřeba bláznit.

Chladič

Chladič jsem použil boxovaný. AMD tomu říká Wraith SPIRE. Je o dost větší, než vypadá na fotkách, čekal jsem klasický chladič jako dává intel, 1cm pasivu a větrák. Ne, tohle je fakt velké, je to poctivej kus chladiče.

Uchycení je pomocí 4 šroubů. Základní deska má backplate, dopředu vystupují 4 šrouby.

Mimochodem, když si všimnete, tak na začátku měla deska plastové úchyty. Ty se musí odstranit. Nevím proč to tak je, nevím proč se deska dodává s úchyty na úplně jiný chladič, než se dodává boxovaný, ale tj celkem jedno, demontáž je snadná, montáž chladiče taky.

Tohle uchycení je asi nejlepší ze všech „custom“ chladičů, co jsem měl. Šrouby jsou opatřeny zarážkami, takže to nejde utáhnout až moc, o přítlak se starají 4 pružiny (celkem silné).

Ryzen je sexy

Nebojte se, nezapomněl jsem osadit procesor – postavit chladič rovnou na patici to by bylo pěkné faux pas, ale tuhle fotku jsem chtěl nechat zvlášť.

Tenhle tah se marketingovým poradcům povedl. Ryzen je tak pěkný procesor, že tuhle fotku uvidíme ještě mnohokrát. Kdejaký uživatel se tím prostě chce pochlubit. Škoda, že neexistují průhledné chladiče. Nebo by se to třeba mohlo chladit z druhé strany desky :-D

Windows překvapily

To, že linux prostě nabootuje a vše pojede mě bylo prostě jasné. Na tom není co řešit, není nad čím bádat, to tak prostě je. Debian nabootoval a protože mám statickou konfiguraci sítě a změnila se MAC na síťovce, změnil jsem jen konfiguraci systemd-networkd. Hotovo. Kdybych měl DHCP, tak nemusím řešit ani to.

Ale Windows… Jako trochu jsem počítal, že to nebude až takový problém, jako kdysi s Windows 7 (které jsem v tom roce 2013 prostě musel přeinstalovat), protože W10 mají pravidelné updaty rovnající se instalaci, ale to, že při prvním bootu napíšou jen:

a bez rebootu to normálně naběhne, to jsem teda fakt nečekal. Takže opět změna nastavení sítě a bylo (widle si na novou síťovku automaticky zapnou DHCP klienta a i při tomto „Getting devices ready“ to tahalo drivery z internetu).

Takže pohoda. Ani ten upgrade HW nějak není co býval. Prostě vyměníte desku, cpu, ram, strčíte disk a ono to nabootuje. Není co řešit.

Programy

Opakuji se, ale ty, co potřebují výkon, už jsou dávno na multithread připravené. Takže takto vypadal export obrázků pro tento článek:

LightRoom 5 z roku 2014 (pochopitelně poslední patche, které obsahují ale jen opravy chyb a podporu nových foťáků). 16 threads není problém, ano, není to na 100%, protože nestíhá storage (rawy mají 30MB každý, 4GB celkem, síťka gigalan, takže jen po síti se to tahá 40s, to je ten Ryzen fakt rychlejší). Chtělo by to alespoň ten 2.5gigabit.

K programům by se dal počítat i DOOM, který ve Vulkan API dává 160fps na místech, kde bylo loni 120. Ale těžko říct, zda je to jen procesorem, protože od té doby nastalo taky mnoho update jak dooma, tak i ovladačů. Ale 16 threads používat umí.

Takže tak

Samozřejmě spokojenost, jak jinak. Výkonu to má na rozdávání, encoding v handbrake do h265 nějakých 90fps (ale je otázkou, kolik z toho ukousne RX480 přes OpenCL), ale asi moc ne, když to před tím běželo 40fps a teď 90fps.

Testy jsem nedělal, na to já moc nejsem (udělat fakt dobré testy je ořech, já na to nejsem vybaven, HW potřebuju používat), obecně je to určitě více než 2x výkonnější, spotřeba 65W oproti 120W taky potěší (takže 4x větší energetická efektivita) a některé programy těch 16 procesů naspawnují velmi rádi.

Pokud třeba váháte s upgradem počítadla, tak asi není moc co řešit. AMD nasadilo ceny jak je zvykem, tedy stejný výkon, ale poloviční cena proti Intelu. To platí, tenhle krasavec za desítku je na úrovní borců od Intelu za více než dvacet litrů. Za cenu jednoho procesoru mám hotový celý upgrade.