Už nemám covid19. Dneska o tom, jak mě dostala zpráva o smrti někoho hodně blízkého.
Jako předseda SVJ mám tu nemilou povinnost vyvěšovat parte lidí zemřelých v našem domě. Někdo to chce vyvěsit, někdo si jen přijde pokecat, někdo se to snaží skrýt. Je to věc každého. V minulých dvou letech jsem vyvěsil více parte, než kdykoliv před tím. V domě se všichni známe, vztahy jsou různé, ale většinou kladné. Takže jsem vyvěšoval parte lidí, které jsem byl zvyklý potkávat každý den kolem domu. Zvládal jsem to. Něco zasáhlo víc, ale dokázal jsem si udržet zdravý odstup. Se smrtí, ani vlastní, nemám problém.
Nedávno mi odešel někdo hodně blízký. Nikoliv z rodiny, ale z okruhu přátel. Přišlo to nečekaně. Zavolal kámoš, že jiný kámoš zemřel. Bodlo to do mne jako nůž do srdce. Během mého blogu o covidu mi napsala spousta anonymních lidí a díky jim za to, kteří byli zrovna nemocní a v izolaci. Popisovali svůj příběh a svoje patálie se systémem. Všichni se z toho dostali. Naštěstí. Jenže tenhle člověk, v plné síle, takové štěstí neměl. Za normálních okolností bych to asi dokázal překonat. Ale tady to prostě nešlo. Našel jsem oporu v lidech okolo, ale nešlo to.
Takže jsem, po 20 letech, opět sáhl po krabičce cigaret. Obecně nemám rád zneužívání látek, ale nikomu to neberu. Spousta lidí řeší různé životní situace různě, spousta lidí něco bere a nikdy mi to nevadilo. Osobně jsem byl vždy proti kouření v restauracích a tak podobně, ale venku mi kuřáci nikdy nevadili. Sám si od těchto látek držím odstup, protože je vlastně nepotřebuju.
No, takže se stalo, že jsem si koupil krabičku a neskrýval jsem to. Kolegové v práci na pauze byli trochu zaskočení a zvědaví a někteří z nich mne vyslechli. Díky za to. Kolegovi jsem slíbil, ze mu následující den krabičku odevzdám a tak se také stalo. Dostal půlku krabky. Nechci začít znovu, ale když se to stane, tak co. Kouř navíc není jediná cesta.
A opět nastalo to, co nastalo vždy před tím. Od některých lidí jsem se dočkal jen naprosto odmítavých reakcí. Několik lidí vůbec nezajímal důvod, proč jsem si zapálil, ale zajímalo jen, že se to stalo a dali mi to pěkně sežrat.
Jestli vám můžu dát nějakou radu, těchto lidí se rychle zbavte. Za celý život jsem si vyslechl spoustu hejtů na téměř jakoukoliv vlastnost a vždy to jen zteče. Vážím si o to víc citlivých lidí, kteří dokáží vnímat to, že má druhý člověk problém. Hejtry odkopávám pryč. Vůbec k ničemu mi v životě nejsou. Stejně jako nikomu dalšímu.
Kdysi jsem znal člověka, který spáchal sebevraždu po té, co po protialkoholním přestal pít. Přestal. To jo. Ale jeho původní problém se nikdy nevyřešil a nikoho to nezajímalo. A po jeho smrti si všichni řekli „no jo, prostě to nezvládl“. To je taková univerzální omluva. U některých lidí nikdy nemáte šanci vyhrát. Pokud máte problém, je to špatně. Pokud začněte užívat cokoliv (a to klidně i předepsané léky), je to špatně. Pokud se zabijete, je to špatně. (A pokud někdo zabije svého trýznitele, je to taky špatně.) Ať uděláte cokoliv, je to špatně.
Spousta lidí žije v tomto toxickém prostředí. Zkuste se jej zbavit co nejdříve a pokud vidíte u někoho v okolí tento problém, snažte se mu pomoci tím, že jej z tohoto toxického prostředí vytáhnete. Ty zneužívané látky se často potom vyřeší automaticky. To je totiž až sekundární problém.
Ahoj,
zajímavý post. Přemýšlel jsem o tom, co ti na to napsat. Po nějakém tom přepisování napsaného jsem si uvědomil jednu věc. Před již docela dlouhou řadou let, mi hodně teklo do bot. Poznal jsi to a poslal mne za odborníkem.
Pomohlo mi to. Přesněji zachránilo mi to život. Nevím, jestli bych si dokázal hodit mašli, ale bez pomoci by ze mne po duševní stránce byl zombie. Takže, si můžeš připsat jeden zachráněný život
Někdy se musíme potkat, ale teď to prostě moc nešlo. Snad až se přežene tato další vlna, tak bude příležitost. Měj se.
Nemá smysl psát nic o soustrasti apod. – tuhle větu píšu vlastně jen proto, že nevím jak jinak začít, ale to se holt stává. Jo, lidé umírají a často na zbytečný hovadiny. Můj otec bafal svoje dvě+ krabičky denně. Po infarktu ve 38 toho nechal na pár měsíců, pak znovu začal. V 52 letech bylo po něm, slinivka co metastázovala. 100% důsledek kouření. Svoje 4 vnoučata tak nikdy nepoznal. Být jako on, už mám pár let po prvním infarktu. Takže mu vlastně patří dík, nikdy jsem nezačal kouřit. Nikdy jsem taky nezačal chlastat. Jo, kofein/cukr, to byly moje nemesis po delší dobu a vlastně v prvopočátku jsem tím asi taky kompenzoval různé věci. Není to dnes už důležité. Nesoudím ty, co kouří, protože – abych parafrázoval p.Františka – kdo jsem, abych je soudil. Nesoudím ty, co pravidelně v míře pijí, pokud současně nesedají za volant (pak si neberu servítky, protože když se někdo chce zničit sám, má na to právo, ale nesmí ohrožovat jiné). Lidé umírají, v dnešní době víc než by tomu jinak bylo. Umírají ti, co si to nezaslouží, zatímco jiná bezcenná chamraď tu zaclání dál. Ale tak to zkrátka je, věřící by řekl, že ten nahoře ví, proč ten a ne onen. Jestli jsem nabral nějakou empatii, kterou jsem tu teď popsal a kterou jsem řekněme před 10 lety neměl? Pokud ano, pak je to zásluha mé ženy, před 10 lety jsem byl debil. Nesuď debily mezi svými kolegy, protože nejsou schopni domyslet, žes mohl mít důvod cigaretu zapálit. Jsou to prostě tupí ajťáci, jako jsem býval já. Stále jsem, jen moje tupost je menší než před lety. Oni třeba za pár let prozřou.
Neeeeeee, teď koukám, že se ta věta dá interpretovat takto. :-/ Tohle nebylo od nikoho z kolegů. V práci kouří 1/3 lidí stejně jako ve zbytku společnosti a těm lidem je to úplně jedno. Spíše se podivovali někteří kuřáci ale čistě ze zájmu, co se stalo a proč tak najednou.
Ti „debilové“ jsou ze zcela jiných řad. A je to opět skvělý filtr na lidi.
Psal jsem to proto, že tuhle jejich reakci nechápu. Když kdokoliv z mého okolí začne dělat něco nového nebo něco jinak, tak já to akceptuju (automaticky) a až potom se ve vhodnou chvíli případně doptám, pokud mne to zajímá. Pokud by dělal něco, co se mi nelíbí (třeba začal propagovat nacismus), tak bych se jej zeptal o něco důrazněji. Ale stále jen jako otázku. Na společnosti mám rád právě to, že jsou lidé různí. (A nacisty, rasisty a xenofoby fakt na kávu nepozvu, to je jasné. A pokud budou nějak víc aktivní, tak půjdou pryč. Nebo půjdu já.)
Spousta věcí na ostatních lidech je mi jedno nebo se mi líbí. Pamatuju si na hysterické reakce, když kandidoval Franz na prezidenta. Jen proto, že má tetování, tak pro spoustu lidí nemůže být prezidentem a vlastně ani člověkem. Ehm. Pokud má někdo rád úpravu své kůže, ať si to udělá. Mě se to líbí. Někdy je to pěkný.
Co se týče úmrtí na účinky kouření, do toho se vůbec nebudu pouštět. Navíc dneska je to jiné. Pokud se někdo bez nikotinu neobejde, jde to i bez kouře.
Zase, co se týče úmrtí na různé věci, někteří lidé si to opět pro sebe až příliš zjednodušují – jasně, on umřel protože….. Když někoho srazí tramvaj, tak je to celkem zřejmé, ale u zdravotních problémů, zejména dlouhodobých, nevíme.
K těm úmrtím, to je to, co nikdo nevíme. Pokud člověk bez alkoholu spáchá sebevraždu, tak ať raději dál pije. Bude tady déle a bude možné jeho primární problém vyřešit. A o tohle mi jde. Neřešit, co kdo bere, ale proč. Někdo má rád taneční hudbu a tu extázi si občas vezme. Za mě žádný problém.
OK, to jsme si neporozuměli, v poho. Každopádně třetinoví kolegové páchají stejnou chybu jako můj otec. Dřív, nebo později je to dostihne. Dožijou se kratšího věku a závěr života možná bude stát dost za prd. Nikdy jsem nepochopil, proč bych měl do takové budoucnosti aktivně vrážet peníze. Za mě čistokrevná idiocie, přestože znám X velmi chytrých lidí, kteří ji také páchají. Nemyslím si, že to jde jinak. E-cigarety jsou ještě větší sajrajt a nějaký nikotinový náplasti či něco podobného nejsou udržitelný řešení, imho. Nesouhlasím s tebou, že u dlouhodobých zdravotních problémů nevíme. Naopak často víme. Víme dobře, víme už řadu desetiletí. Jen na to dlabem, nebo ignorujem studie / metastudie, které to tvrdí. Podobně jako ignorujeme už dekády studie, které varují před globálním oteplováním v důsledku emisí skleníkových plynů či před přelidněním – v tom je „zábavné“ si pustit různé projevy z 80. let, třeba Carla Sagana, Isaaca Asimova ad.
Tetování osobně nechápu, ale to je moje specifikum, třeba to jednou pochopím. Jinak ten tvůj poslední odstavec, to by bylo na samostatné dlouhé povídání. Ale obecně problém má příčinu a řešení. Pro někoho je řešením třeba ten únik. Hogenová tomu říká rauš. Na zástupných rauších jedeme už celé dekády. Škoda že to prakticky nikde v rozhovorech nepopíše tak dobře, jako na přednáškách, nemám tě kam odkázat. Ale v tomhle pravdu měla a má. Ale to jsme prostě my, bohatá západní postfaktická hektická společnost.
Osobně si myslím, že lidé, kteří něco berou (což jsme v podstatě v nějaké formě všichni) mají nějakou nedostatečnost v chemismu mozku. Přímo v mozku je endokanabinoidní systém (thc). Ty jsi fetoval kofein. Někdo si rád dá mdma pro lepší zážitek z tance a hudby. Někdo má rád čokoládu (já třeba moc ne). Alkohol působí na nervovou soustavu. Nikotin také. Tein v čaji (kofein). A tak dále. V Bohemii máme velmi dlouho historii užívání houbiček, konopí a máku (čaj z mladého máku se používal jako uklidňující nápoj pro děti – morfin a v podstatě heroin). To se tady dělalo po tisíce let. Někdo potřebuje zklidňující látky, někdo naopak povzbuzující. Někdo každodenní meditace a změněný stav vědomí.
A já jsem nenapsal, že neznáme dlouhodobé účinky kouření. To známe.
Ale nikdy nevíš, jak by vypadal život konkrétního člověka, kdyby si nějak nepomáhal. Byla by z něj třeba nefunkční troska. Proto vůbec neodsuzuju lidi, kteří si nějak pomáhají, protože si pomáháme všichni. Někdo jen legálním kofeinem, někdo legálním alkoholem, někdo třeba něčím dalším. Vůbec nemůžeš někoho odsoudit za to, že on užívá nikotin, zatímco ty žereš 90% čokoládu.
Tetování a úprava těla (různé kroužky a tak) jsou věcí osobní preferencí. Každý má mít možnost si své tělo ozdobit jak chce (pokud to neomezuje jeho zdraví). Já osobně nenosím ani hodinky, nemám rád cokoliv (náramek, řetízek) na svém těle, ale rád se třeba podívám na ozdoby a tetování ostatních. Něco jsou umělecká díla.
Ano, ten poslední odstavec bys mi opravdu musel vysvětlit. Nevím, co to je zástupný rauš a čemu přesně vadí. To mi připadá, jako když někdo nadává na to, že mladá generace se má dobře. Ehm, to je přece cíl ne? Přece je lepší, když další generace má snadnější život.
Hogenová – vím kdo to je, dal jsem to do google a vypadly odkazy na Svobodné univerzum. Tak nic, její problém, že tam leze. Na tomto mediu jsem slyšel několik rozhovorů a když počet čárek u faktických nepřesností (čti lží), překročil hranice papíru, tak jsem s tím skončil.
Asi největší snaha o manipulace a překroucení (co jsem tam zaznamenal) byla s autorkou pořadu Obchod se zdravím – o šarlatánech tahající z lidí prachy za (v tom lepším případě) neúčinnou léčbu, v tom horším rady onkologickým pacientkám, aby se rozešly se svými manžely, protože rakovina jsou oni, až po informaci, že rakovinu lze vykadit. Zatímco autorkám dokumentu Martina Kociánová nedala prostor a pořád překrucovala jejich fakta, tak Jarmile Klímové notně přitakávala.
Jestli se k tomuhle dobrovolně přidá Hogenová, její problém.
Kašli na Kociánovou, z tý se skladbou těch rozhovorů a způsobem, jakým je vede, stává stále bizarnější figurka. Neříkám, že je to nejlepší vzorek, v hodinách fakt působí jinak (což asi jako s každým dělá kamera), ale pokud si matně vzpomínám, tak Petr Horký to vedl líp … https://www.youtube.com/watch?v=6vk6wsLAYKU + https://www.youtube.com/watch?v=WpkCWKJ8Qqo
No, dal jsem tomu 10 minut, na víc nemám. Diskuse s premisami, které nejsou pravda nebo rozhodně nejsou pravda pro všechny, nemá smysl.
Já jsem za celou pandemii necítil vůbec žádné omezení ani strach. (Vztek na vládu ano.) Naopak, jsem byl velmi rád, že konečně všude nejsou miliony turistů (trochu jsem prokaučoval čas to vyfotit. Mít fotky zcela prázdných ulic města by bylo super, ale nemám.), že se přestaly dělat zbytečné věci (jako třeba 365 akcí na náměstí do roka), že někteří lidé jsou konečně pryč z nákupních center apod. To, že musím někde nosit respirátor mi vůbec nevadí a vím proč to dělám a byl bych rád, aby se to tak dělalo vždy, pokud je někdo nemocný. Jako v Asii.
Takže ať si paní Hogenová vykládá o strachu někomu jinému. Jediné, čeho se bojím je, že se to vrátí zase zpět a bude to ještě horší (lidi budou víc cestovat, bude víc akcí, víc lidí v obchodech apod.)
Já už do supermarketu pokud možno nikdy nepůjdu. Rohlik funguje.
Anna Hogenová a balancování na hraně fašismu
Díky. Takže jsem se nespletl a odkazy na svobodné univerzum rozhodně nejsou omyl.
Pustil jsem si video odkazované z článku od 15min a musím se smát. Tyhle kecy jsou jak přes kopírák.
Když už chci Tvůj zápisek sdílet, hodí se něco připsat.
Člověk nebo aspoň Čech se snaží většinou improvizovat. Přizpůsobit, pokud to má smysl. Poučit se. Když vychovává, být příkladem. Když je členem společnosti, nebýt nejslabším článkem.
Píšu o tom, že by člověk měl pochybovat a tedy ani nekritizovat hned a odsuzovat. Každý jsme nějaký originál a dohromady tvoříme celek. Proto je dobře, aby to dohromady šlapalo a nedrhlo. V rámci celé společnosti.
Moje svoboda končí, kde začíná svoboda druhého. I to vzájemné pochopení k tomu patří. Nebo vědomí, že „jsou věci mezi nebem a zemí o kterých lidská moudrost neví milý Horatio“, snad to tak Shakespeare říká.
Takže občas to peklo je a je dobře, když na to neni člověk sám.
Pochybuju o sobě každý den. A současně se snažím být vzorem (třeba ve věcech technických nebo společenskopolitických).
Tyhle články jsou psané s nadsázkou. Něco mi skutečně vadí, z něčeho jsem si jen udělal srandu a současně je tam i několik návnad pro lidi, kterým je to adresováno.
Osobně ctím svobodu každého dělat si co chce (v rámci zákona a nějakých obecných pravidel). Nevadí mi, pokud se někdo rozhodne jakkoliv odekorovat své tělo nebo pokud se rozhodne žít nějakým nestandardním způsobem. Mám tyto lidi rád, díky nim (nám) je společnost pestrá.
Žít svobodně má svá rizika. Pokud se někdo rozhodne lézt po horách bez jištění, tak jeho životnost bude omezená. Ale ví co dělá a třeba umře během nejšťastnějšího okamžiku svého života. Pro někoho je to lepší, než zemřít stářím.
Proto nemám rád lidi, kteří se neustále pletou do životů ostatních. Ať si žijí své životy jak sami chtějí. Rady ano, pokud někdo dělá nějakou skutečnou hloupost, tak je lepší se mu v tom nějak zabránit (už je pro vlastní pocit, že jsem něco udělal). Ale to neznamená na každodenní bázi neustále mu do toho mluvit.
K té improvizaci. Nevím jak tobě, ale tohle mi vadí. Místo snahy dělat věci správně se lidé často snaží to obcházet. A to i třeba takové nepolitické věci jako elektroinstalace. Místo, aby vzali projekt a udělali instalaci dle projektu a platných norem, tak se někteří snaží nesmyslně ušetřit na chráničích (například). Taková snaha už mnohokrát znamenala zbytečnou smrt.
https://elektrika.cz/tema-tydne/hrobar-varuje
Vzpomněl jsem si na to, jak se šel 19letý kluk koupat do vany, sáhl na pračku a zemřel. Pračka byla přes prodlužovací přívod zapojena do zásuvky pro ledničku. A to proto, že pračka vyhazovala jistič (ve skutečnosti chránič). A bytě, kde byl na chránič zapojena pouze koupelna. Takže rodiče vyřešili nefunkční pračku přepojením na jinou zásuvku a tak už fungovala. (Jasně, tohle je nešťastná náhoda, ale vyprávění o tom, že někdo nechce mít na každém obvodu chránič už jsem slyšel více než dost).
A tuto improvizaci „děláme“ (já ne), na spoustě místech. Snažím se proti tomu bojovat. I v IT.
Ok, já bral improvizaci jako nepoužívat šablony vždy a všude.
Ne, že budu všechni hned kritizovat.
Proudový chránič má být snad všude, kolega říká, že lze i chránič do zásuvky.
Taky kolem mne prošlo jak „3 generace u Příbrami měly smůlu, šáhli si na prodlužku co vedla na ponorné čerpadlo“ a diskuse byla taky výživná.
Já kritiku neberu nijak negativně. To, že něco kritizuji znamená, že o to mám zájem (pozitivní). Chci, aby to bylo lepší. Kdyby mi to bylo jedno, tak mlčím. A stejně tak přijmu a zamyslím se nad kritikou od ostatních. Pokud je v ní obsažená nějaká informace.
Chránič nemusí být všude, ale stav se zlepšuje. Elektroinstalace ušla dlouhou cestu od dvouvodičového zapojení PEN a L (viděno stále například v některých panelových bytech).
Všude rovná se u všech koupelen, když se rekonstruuje, tak se tam přidá.
Ohledně těch 3 generací se jedná o tuhle diskusi … https://www.idnes.cz/praha/zpravy/lhota-u-pribrame-rodinna-tragedie-rybnik-vypoved.A200721_163006_praha-zpravy_wass/diskuse
Všichni elektro a IT vysokoškoláci dělali vyhlášku 50, mam ji ještě doma.
Jo, jsem taky rád, když lidi reagují. Se ani nezdá, kolik jich jen mlčí a jdou dál.
A vzhledem k tomu, že zrovna Ty jsi psal, jak sleduješ videa o stavění a dohledem nad kvalitou. I proto chápu výtku na improvizaci. Já to zažil z pohledu když Němci na nás ve fabrice koukali, jak v úkole makáme líp než oni v Německu v hodinovce.
Pravda, slovo improvizace se dá chápat i ve významu poradit si s nečekanou situací.
Ten případ je tragédie. Myslím si, že by mělo platit, totéž co u lékařů, že rodina se léčí jinde. Stejně tak i elektrikář si nechá udělat a hlavně důkladně změřit elektřinu u někoho jiného. Já bych na elektřinu u nás v panelácích nesáhl, ani kdybych si tu vyhl50 obnovil. Tohle prostě dělat nebudu, i když je to jen výměna vypínače.