Před několika týdny prošla témeř bez povšimnutí veřejností parlamentem novela trestního zákona, která, mimo jiné, vkládá do zákona paragraf §188a — šíření toxikomanie. Jak to v Česku někdy bývá, tento paragraf nemá jednoznačný výklad. V praxi to znamená, že si jej každý soudce může vyložit (úplně) jinak a tím výsledky podobných soudních sporů budou rozdílné pro jednotlivé soudce (další příležitost ke korupci?).
Podle §188a odstavce 1, totiž kdokoliv podporuje šíření omamných a psychotropních látek (mimo alkohol) dopouští se trestného činu a bude potrestán trestem odnětí svobody v délce trvání jednoho až tří let.
Není ovšem jednoznačné, co se má na mysli „šířením“ látek. A zde nastává první problém: pokud napíši „marihuna je stejně škodlivá jako cigarety; brát extázy na taneční párty je normální,“ dopouštím se tím trestného činu ve smyslu §188a? Podle někoho ano, podle druhého ne. Pozorný čtenář jistě rychle zjistí: cosi je v nepořádku. Nikdy totiž nenám jistotu, že za publikovaný názor budu nebo nebudu potrestán. Kde je hranice pro ano a kde pro ne?
Bude tedy zřejmě nejlepší takové články nepsát. A nebo raději nepublikovat své názory vůbec. Nepřiponíná vám to něco? Nejedná se náhodou o omezení svobody projevu?
Podívejme se na jednu (z mnoha) možností, proč tomu tak je: Pokud si koupím krabičku cigaret, pochopitelně za ni prodejci zaplatím, a stát z těchto peněz dostane nemalou část. (Mimochodem stále vyšší.) Pokud investuji do „vlastní zahrádky,“ můžu si vypěstovat vlastní „krabičku,“ (spíše několik), ale stát za to nedostane ani korunu. Nemůže to být náhodou důvod, proč je „to“ zakázané?