Adopce dětí homosexuálními páry

Jak řekl můj kolega, mám nějakou psavou náladu :-). Zde je další blogový zápisek v řadě. Tentokráte o věci, o které se příliš nemluví, nechápu proč. A to je jednak diskriminační zákon o reg. part a zákonech souvisejících a také o důvodu, proč je potřeba do práva zakomponovat také možnost adopce děti stejnopohlavními páry.

Mnohé to asi překvapí, ale homosexuálové mají děti. Pochopitelně ne dva muži, či dvě ženy spolu, jak se nechávají slyšet někteří diskutéři. Ale býti homosexuálem neznamená býti neplodným. To jsou dvě zcela různé věci, což někteří nechápou.

Dříve, když byla homosexualita sice dekriminalizovaná, ale i tak dost potlačovaná, tito jedinci vstupovali do manželství a měli své vlastní biologické děti. To se ostatně stává i dnes.

Tak se klidně může stát, že si jeden z partnerů přinese do partnerství své vlastní dítě. A skutečně se tak děje. Možná, že to též někoho překvapí, ale homosexuálních párů, které dnes vychovávají děti, je poměrně dost.

Ono totiž, lidé mají pocit, že uzákoněním vznikne něco, co tu předtím nebylo. Je to vidět i v okolních zemích. Lidé mají pocit, že dekriminalizací homosexuality vznikne náhle spousta takových jedinců. Nikoliv, ti tu byli již dávno před tím (homosexuální chování se u zvířat našlo de facto všude, kde se hledalo, u savců jde o zcela běžný jev), v různých historických dobách a v různých kulturách měli různé postavení. Stejně tak partnerství mezi lidmi existovalo dlouho před zákonem o reg. part. Ten zákon tomu pouze dá právní základ. A tedy není ani překvapující, že i dnes existují páry vychovávající děti. Dnes, bobužel, v právním vakuu.

Dostávám se k podstatě. Je zde stav, který zákon nijak nepokrývá a který se týká docela významného množství lidí a zejména dětí. Představme si reálnou situaci, kdy dvě paní, lesbičky, mají své vlastní dítě. Jedna je biologickou matkou (mimochodem, víte kdo je velmi často biologickým otcem? Většinou to bývají gay kamarádi daných holek. I já jsem byl kdysi požádán, zda bych jednomu ženskému páru nepomohl k potomkovi.) a druhá je matkou též (to že dítě není biologicky její na jejich vzájemných citech mnoho nemění).

Život je občas krutý. Může se stát, že biologická matka zemře. Je to tragédie. A k dokonání všeho zla to dítě přijde i o druhou mámu. Ta druhá paní, která se o něj roky starala jako o vlastní, totiž z právního hlediska dnes nemá vůbec žádný vztah k tomu dítěti. Dle práva tak dítě přichází nejen o vlastní matku, ale dokonce i o druhou mámu. Často končí někde u prarodičů (kteří ne vždy mají kladný postoj k danému vztahu). Ne-li rovnou v děcáku.

Toto je jeden z důvodů, proč je nutné uzákonit adopci dětí reg. partnery. A to je možnost adopce vlastních dětí, jednoho z partnerů. Je to pro dobro dětí.

A teď trochu kontroverzní téma. Někteří lidé mají dost slov o diskriminaci. Ale součastný právní stav je diskriminační. Vezměte si, že požádat o adopci může každý. Jedinec, nebo sezdaný pár (muž a žena). Dokonce i homosexuální jedinec může o adopci požádat (bez ohledu na výsledek, má na to právo). Ale s jednou jedinou vyjímkou. Registrovaní partneři o toto právo přicházejí. Vidíte to v tom? Registrací efektivně ztrácí právo, které před tím měli. Proto se hovoří o diskriminačním zákonu, registrovaní partneři mají menší práva, než ostatní. Toto je, alespoň pro mě, druhý důvod pro povolení (odstranění diskriminačního stavu) adopcí.