Zatím jen jednoduchý návod na sdílení pomocí nfs mezi linuxovým serverem a stanicí. V dalším díle si povíme o nastavení automatického připojení oddílů.
Na serveru
Je třeba mít nainstalovaný a spuštěný nfs server, například na Debianu:
aptitude install nfs-server
Export adresářů se nastavuje v souboru /etc/exports
. Soubor má jednoduchou strukturu, v příkladu jsou též použity doporučené a výchozí parametry z instalace Debian Squeeze:
/storage 46.227.171.16/29(rw,sync,root_squash,no_subtree_check)
- První sloupec je lokální adresář , který chceme exportovat (v příkladu
/storage
), - následuje ipadresa nebo jméno hosta (vzdáleného počítače) nebo i část podsítě. V závorce jsou potom parametry exportu:
rw
– adresář bude exportován pro čtení i zápis,sync
– synchronní připojení, odpověď na zápisové požadavku bude vrácene až po zápisu na disk,root_squash
– jakýkoliv přístup uživatele s uid 0 (superuživatel root) bude mapován jako přístup anonymního uživatele (tedy bez root práv),no_subtree_check
– bezpečnostní kontroly, více v manuálové stránce.
Po editaci souboru /etc/exports
potom jen stačí zavolat příkaz:
exportfs -a
Na straně klienta
Je třeba mít nainstalovaného klienta (s vysokou pravděpodobností jej již budete mít):
aptitude install nfs-client
NFS se připojuje jako kterýkoliv jiný systém souborů. Stačí jednoduché
mount 46.227.171.17:/storage /mnt/storage
A adresář /storage
na serveru máme připojený jako /mnt/storage
u klienta :-).
Příště si nastavíme automatické připojení pomocí autofs.
Pingback: Krása příkazového prostředí | Heronovo